Datum: 13.07.2010
Místo konání: | Kongresové centrum Praha |
---|---|
Předmět: | Koncert kapely Ray Manzarek & Robbie Krieger Of The Doors |
Složení: |
Miljenko Matijevič (vocal) Phil Chen (bass) Ray Manzarek (keyboards, vocal) Robbie Krieger (guitar, vocal) Ty Dennis (drums) |
Setlist: |
The Doors - Break On Through, The Crystal Ship, Alabama Song (Whiskey Bar), Back Door
Man, Light My Fire Strange Days - Strange Days, Moonlight Drive, Horse Latitudes, People Are Strange Waitin For The Sun - Spanish Caravan TheSoft Parade - Touch Me, Wishful Sinful, Wild Child Morrison Hotel - Hard Rock Cafe/Roadhouse Blues, Peace Frog L.A. Woman - L.A. Woman (pravděpodobně jsem si nezapamatoval vše) |
Konečně zase něco pro humpoláky. V roce 1993 v Kongresovém centru The Velvet Underground a nyní dva z legendárních The Doors - Ray a Robbie. Dvě nejpopulárnější kapely dřevní doby undergroundu v Humpolci. To jsme si nemohli nechat ujít.
U vchodu jsme obdrželi leták, který upozorňoval na nový film o The Doors, který začíná běžet v USA. Jmenuje se When You´re Strange a uvádí jej Johnny Depp. Dobrá zpráva posílená tím, že kdo navštívil tento koncert, bude mít při návštěvě filmu další vstupenku zadarmo. Pak nás poslali k pokladně, kde nám vyměnili lístky a místo na balkon jsme se usadili do sedmnácté řady. Zase dobrá zpráva.
U pokladny jsme potkali Evu Turnovou a ta nám sdělila, že Vráťa Brabenec je nemocen, není schopen vystupovat, což ona považuje za velké oslabení Plastic People. A to je ta poněkud horší zpráva.
Kapela začala hrát ve 20:30. Na úvod nasadili Roadhouse Blues a Break On Through. Překvapivě převážně
velmi mladé obecenstvo pochopilo, že se nebude jednat o žádnou vyčpělost. Frontman Matijevič v
kožených kalhotách, stejně jako Jimi Morrison chtěl být ještěrčí král. Zpíval dobře a sem tam
napodoboval nezapomenutelného sex idola šedesátých let. Při pijácké písni Whiskey Bar už obecenstvo
nevydrželo sedět a naběhlo do uliček a koncert buď odstálo nebo odtančilo. Se zlou se potázali ti,
co vyskočili na jeviště. Hrálo se hodně z prvního alba. Překvapilo však, že došlo i na písně z alba
The Soft Parade. Při Spanish Caravan Robbie Krieger obstaral úvod ve stylu flamenca. Na závěr si
připravili LA Woman a přídavek People Are Strange. Nedalo se jinak zakončit, než písní Light My Fire.
Tentokrát došlo po klasickém sólu Raye a Roobieho také na bubeníka a baskytaristu. Ray Manzarek to
zvládl zády ke klávesám a předváděl, že to jde i nohou. Nikoho by to asi nemělo překvapit. Vždyť to
hrával na koncertech již v roce 1966. Nezahráli delší songy jako třeba The End a When The Music Over,
což by koncertu asi neprospělo. Překvapením však bylo, že nezazněla Riders In The Storm nebo
jednička na tehdejším USA žebříčku Hello, I Love You. Zdařilý comeback, kvalitní výkony muzikantů,
strhující atmosféra, jíž prospělo kromě muzikantů také bojkotování plyšových sedaček. Dveře vnímání,
což je smysl původního názvu kapely jsou stále otevřeny. Tito starší pánové sklidili zasloužený
úspěch. Co chtít víc? Doors jsou prostě Doors a Morrisonové se nerodí každý den.
People are strange when you´re a stranger - Lidi sou divný, když seš cizinec.
Za Hifiklub Humpolec se zúčastnili:
R. Alt, M. Fiala, J. Hájek, P. Tomšů a odrodilci V. Racek, P. Chmelař a A. Hájková
Zaznamenal: Jirka Hájek
Ray Manzarek a Robbie Krieger
Miljenko Matijevič a Robbie Krieger
Ray Manzarek